Alpabzug je tradiční švýcarská horská slavnost, při které se nazdobené krávy na zimu svádí z alpských pastvin dolů do údolí.
"Pražský" Alpabzug je komorní akce pro všechny příznivce Švýcarska, která se koná v říjnu na pražském Smíchově v parku Bertramka v areálu bývalého hotelu Mövenpick, dnes Hotel NH Prague. Mezi oběma budovami hotelu najdete rozmístěné stánky s možností nákupu občerstvení, sýrů, suvenýrů a s různými nabídkami dovolené ve Švýcarsku.
K horní hotelové budově se můžete nechat vyvézt lanovkou (šikmým výtahem), jejíž dolní stanice se nachází vlevo od recepce dolní hotelové budovy. Lanovka převáží zdarma nejen hotelové hosty, ale i návštěvníky restaurace nacházející se v hlavní budově, nebo třeba právě účastníky Alpabzug. Nicméně v případě konání takovéto akce je potřeba počítat s tím, že se bude tvořit dlouhá fronta, protože kabina lanovky je jen pro 12 osob. Zcela logicky také při nástupu do lanovky budou mít přednost hoteloví hosté, což ovšem bohužel části čekajících ve frontě přišlo nepatřičné a obzvláště třeba paní za námi se pěkně "po česku" rozčilovala na všechny strany a mou reakci ve stylu "A to mají čekat tu frontu, když jsou tu ubytovaní?" zřejmě vůbec nepochopila.
Hned u horní stanice lanovky se na terase nacházelo několik stánků. Jeden větší s nabídkou občerstvení - raclette s bramborami se opravdu nedalo odolat, pak stánek se švýcarskou kosmetikou Câlinesse, stánek oblasti Jura a nakonec koutek Švýcarky Doris Widlin, která zde připravovala sýr. Doris se účastnila i předchozího ročníku, na kterém vznikl sýr, který zde byl k ochutnání. Bohužel byla vložena víra v české návštěvníky, kterým byla dána možnost si kousky sýra odkrajovat. Při našem příchodu byla na stolečku pěkně velká kostka sýra, ale než jsme se stihli podívat, jak Doris dělá sýr, byla ho ani ne polovina. Postavili jsme se do fronty, načež jsme byli zprava předběhnuti nějakou paní, která ukrojila pro své dvě děti skoro polovinu celého zbytku sýra. Někdo si bohužel spletl ochutnávku s občerstvením... Mimochodem - děti byly později viděny se sýrem v levé ruce a kelímkem čaje v pravé ruce, kterak to do sebe cpou horem dolem... Aby toho nebylo málo, zleva se ke stolečku vrhla postarší paní a jala se krájet sýr. Na mou poznámku, že frontu na banány tam nestojíme, reagovala tak, že žádnou frontu neviděla, že v tom mumraji to nejde a že prý nemám "kušnit". No prosím... Pak se starší generace diví, jaký přístup k ní má generace mladší... Podstatné ovšem je, že sýr byl přinejmenším zajímavý, zvláštní, nijak výrazný, sušší a hodně porézní, nicméně dobrý.
V parku se nacházel další stánek s občerstvením, o kousek níž byla k vidění bernardýnka Baruška s majitelkou, stánek kantonu Wallis s mnoha propagačními materiály, stánek Švýcarsko vlakem a také stánek se suvenýry a spisovatelem Petrem Čermákem, který zde podepisoval svou knihu.
Na prostranství pod stánky se pásly dvě tradičně nazdobené krávy a zrovna v okamžiku našeho příchodu bylo rozhodnuto o tom, že sejdou o kousek níž. Cestou jeden z doprovázejících pánů poznamenal "Teď jsme tak ve dvou tisících.", hned jsem si představila Alpy...
Další stánky, na které jsme narazili, byla CK Skipass, Nadace Terezy Maxové a kombinovaný stánek Schweiz Tourismus a Snow.
Nakonec jsme došli až k nejníže postaveným stánkům. Kromě stánku Eventrip a Chateau Lednice se zde nacházely především dva očekávané stánky Swiss Cheese - jeden s nabídkou občerstvení a druhý prodejní, se spoustou sýrů, ale i dalšími pochutinami. Bez zásoby sýrů jsme nemohli odejít, obzvláště, když jsme byli tak mile obslouženi a dostalo se nám cenných doporučení a rad.