Basel, česky Basilej, je druhé největší město Švýcarska. Basilej leží v severozápadní části Švýcarska přímo na hranicích s Francií a Německem. Je hlavním městem polokantonu Basel-Stadt. Městem protéká řeka Rýn, která ho dělí na takzvanou Velkou a Malou Basilej. Žije zde asi 170.000 obyvatel.
Na území dnešního města měli své opevněné oppidum již Keltové. Roku 44 př. n. l zde Římané založili město Basilea. Později byla okupována kmeny Alemanů, Franků a Burgundů.
První písemná zpráva o názvu Basel pochází z roku 374, kdy zde v ohybu řeky Rýn pobýval císař Valentinian I. V 7. století bylo v Basileji založeno biskupství a město se tak stalo sídlem biskupů. Těm se podařilo získat pro město různé výsady a měli tak možnost ho spravovat po svém. Roku 917 zničili město Maďaři, kteří zničili původní katedrálu. Po jejich útoku byla zahájena výstavba městského opevnění.
Na počátku 11. století byla z popudu císaře Heinricha II. zahájena výstavba románsko-gotické katedrály na místě starší stavby. Roku 1019 byla slavnostně vysvěcena. V roce 1026 byl založen zájezdní hostinec Drei Könige am Rhein, který byl prvním svého druhu v Evropě. Byl pojmenován podle tří králů – císaře Konráda II., jeho syna Heinricha III. a Rudolfa III. Burgunského. Roku 1032 se město stalo součástí německé říše a stalo se tedy říšským městem. Roku 1080 byla zahájena výstavba městské zdi.
26. září 1212 byla v Basileji vydána Zlatá bula sicilská. Král Fridrich II. jí udělil jako odměnu králi Přemyslu Otakaru I. a uznal tak Čechy jako nedělitelný stát. V letech 1225 – 1226 byl v místech dnešního Mittlere Rheinbrücke vybudován první most přes řeku Rýn. Na opačném břehu bylo založeno předměstí nazvané Kleinbasel, jehož úkolem bylo chránit most. Okolo roku 1230 započala výstavba vnitřní městské zdi.
V roce 1340 došlo k výstavbě nové radnice, později vznikla i nemocnice nebo zbrojnice. Roku 1349 postihla město morová epidemie, z níž byli obviněni Židé, kteří byli až na výjimky popraveni při takzvaném Basilejském masakru. Roku 1356 byla Basilej postižena rozsáhlým zemětřesením, které bylo doprovázeno požáry, vlivem čehož byla poškozena i katedrála z 11. století. Při obnovách města, na něž byly využity finance zemřelých Židů, vznikl františkánský kostel, kostel Leonhardskirche i mnoho měšťanských domů, které se dochovaly dodnes. Jako součást městského opevnění Dalbeloch vzniklo ve 14. století i několik vstupních bran, mezi nimi i dodnes dochovaná gotická brána Spalentor, ale také brány St Alban či St Johann. Vnější zeď byla postavena roku 1398.
Až roku 1421 byla dokončena rekonstrukce katedrály. V letech 1431 – 1445 se v Basileji konal takzvaný Basilejský koncil svolaný papežem Evženem IV. Jeho cílem bylo překonání rozporů v katolické církvi a dojednání sjednocení s dalšími církvemi. Roku 1436 byly sepsány výsledky jednání mezi Basilejským koncilem a zástupci českých Husitů a byla podepsána Basilejská kompaktáta, která však samotnou církví nebyla potvrzena. V roce 1460 založil papež Pius II. v Basileji univerzitu, která se stala nejstarší univerzitou na území budoucího Švýcarska a také první univerzitou severně od Alp. Postupně vznikla roku 1468 tiskárna a v roce 1471 univerzitní knihovna. Roku 1471 získala Basilej právo pořádat trhy a díky tomu nastalo období rozkvětu. Spolu se strategickou polohou na hranicích a řece Rýn se stalo centrem obchodu. Konec století přinesl takzvanou Švábskou válku, v níž Basilej zůstala neutrální, ale přesto byla vypleněna vojsky obou znepřátelených stran.
V roce 1500 byla dokončena jižní věž katedrály a tím i celá katedrála. 9. června 1501 se Basilej stala jedenáctým členem Švýcarské konfederace. Papež Christoph von Utenheim odmítl roku 1503 poskytnout Basileji novou ústavu a město, aby ukázalo svou sílu, zahájilo záhy výstavbu nové radnice. Jako odměnu za pomoc ve válce proti Francii udělil papež Julius II. roku 1512 Basileji městský znak. Během 20. let byla dokončena výstavba radnice na náměstí Marktplatz. Rok 1529 přinesl reformaci a město se stalo protestantským. Roku 1589 byla jako součást univerzity založena botanická zahrada.
V 17. století byla provedena přestavba radnice, jejíž průčelí bylo opatřeno astronomickými hodinami.
Roku 1795 byl v Basileji podepsán takzvaný Basilejský mír. Od roku 1798 byl v oběhu takzvaný Basilejský frank.
19. století přineslo další rozvoj. V roce 1821 bylo založeno Přírodovědecké muzeum. Roku 1832 zakotvil v Basileji první parník a o rok později došlo po krátké civilní válce k rozdělení kantonu Basel na dva polokantony Basel-Stadt a Basel-Landschaft, čímž se Basilej stala víceméně samostatným kantonem. V roce 1834 bylo založeno městské divadlo a roku 1839 umělecký spolek. Roku 1840 byla do Basileje zavedena železnice a o pět let později došlo uvnitř hradeb i k výstavbě nádraží. V roce 1864 byl postaven kostel Elisabethenkirche. V roce 1874 byla založena zoologická zahrada a 3. července byla slavnostně otevřena. Roku 1884 bylo instalováno 50 malých fontánek pojmenovaných podle pohádkového Baziliška, který svým jménem připomíná název města. V roce 1894 bylo otevřeno muzeum basilejské historie. Roku 1897 se v Basileji konal První sionistický kongres, na kterém přednášel Theodor Herzl a prezentoval svou myšlenku samostatného židovského státu, čímž započal vznik státu Izrael. Na konci 19. století získala budova radnice věž a boční přístavek.
Na počátku 20. století již žilo v Basileji přes 100.000 obyvatel. Město se rozvíjelo, takže roku 1907 byla postavena železniční stanice Basel SBB a v roce 1913 nádraží Basel Badischer. Roku 1917 vzniklo národopisné muzeum a v roce 1925 farmaceutické muzeum. Roku 1933 proběhla rekonstrukce brány Spalentor. Roku 1946 se město dočkalo letiště. Koncem 60. letech 20. století zde žilo již přes 200.000 obyvatel, později však jejich počet klesal. Roku 1984 bylo otevřeno muzeum švýcarské architektury.
Na počátku 21. století žilo v Basileji jen asi 165.000 lidí. V současné době je Basilej světoznámým centrem farmaceutického a chemického průmyslu a také největším švýcarským přístavem. Právě z Basileje je totiž splavná řeka Rýn, která ústí do Severního moře. Význam zdejší dopravy podporují i tři nádraží dálkové dopravy a mezinárodní letiště, které však leží na území Francie.
Památky aneb co navštívit
Na břehu rýna se nacházejí pozůstatky římské kolonie z roku 43 př. n. l. Najdeme zde zbytky amfiteátru a chrámů a také muzeum.
Nejvýznamnější památkou města je gotická katedrála Münster postavená z červeného pískovce pocházející z roku 1019. Její dominantu tvoří dvě věže – severní Geotgsturm je vysoká 65 metrů a má v sobě bílé zdivo z původního kostela a jižní Martinsturm měří 63 metrů. Obě věže jsou ozdobeny gotickými věžičkami a zajímavým prvkem jsou také barevné vitráže z 19. století. V interiéru katedrály se nachází mramorová krypta Erasma Rotterdamského z roku 1536. Ze zadní části katedrály je krásný výhled na řeku Rýn.
V ulici Blumenrain se nachází hotel Les Trois Rois, který byl otevřen pod německým názvem Drei Könige am Rhein již roku 1026 jako první zájezdní hostinec v Evropě.
Ze 14. století pochází současný symbol Basileje – gotická městská brána Spalentor. Původně byla jako fortifikační stavba součástí městského opevnění. Dnes je nejdochovalejší stavbou tohoto druhu ve městě. Její dominantou jsou dřevěná vrata a mohutná padací mříž.
Ze 14. století pochází také františkánský kostel na náměstí Barfüsserplatz, který byl ve své době součástí městského opevnění. Dnes slouží jako Historické muzeum.
Za prohlídku stojí měšťanské domy ze 14. a 15. století, které se nacházejí v ulici Augustinergasse, i budova basilejské univerzity, která je nejstarší ve Švýcarsku.
Dominantou náměstí Marktplatz, které je obklopené mnoha úzkými středověkými uličkami a které dodnes slouží původnímu účelu a od pondělí do soboty se zde konají rozličné trhy, je radnice postavená ve 20. letech 16. století. Z této doby pochází i centrální podloubí, ale věž a boční přístavek jsou až z konce 19. století. Radnice má pískovcovou malovanou fasádu a astronomické hodiny, vnitřní nádvoří zdobí fresky.
Z městských kostelů jmenujme především Leonhardskirche s okny se střílnami, Martinskirche a Peterskirche se středověkými freskami.
Často navštěvovaná je také basilejská zoologická zrahrada, která byla založena již roku 1874. Při procházce městem můžeme narazazit na některou z téměř tří deseítek malých fontánek, které byly po městě instalovány na konci 19. století.
K návštěvě vyzývá největší švýcarský festival Basler Fesnacht i přes tři desítky zdejších muzeí.
Města a místa
- Basel - Basilej
- Bern