Švýcarsko má necelých 8 milionů obyvatel, na konci roku 2010 jich bylo 7.870.134. Nejvíce, téměř 1,4 milionu, jich žije v kantonu Zürich. Druhý největší kanton co do počtu obyvatel je Bern (980 tisíc) následovaný kantonem Vaud (713 tisíc) a Aargau (611 tisíc). Počty obyvatel v jednotlivých kantonech najdete pod odkazem Kantony.
Průměrná hustota zalidnění je okolo 190 obyvatel na km². Největší hustota zalidnění je v oblasti Mittelland – asi 450 obyvatel na km², kde je zároveň nejhustší silniční síť v Evropě.
Z celkového počtu obyvatel je 50,7 % žen a 49,3 % mužů. Pětina obyvatel je mladší 20 let, více než čtvrtina je ve věku 20 – 39 let, asi 35 % ve věku 40 – 64 let pouze 17 % je starších 65 let. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva je cca 1 % a na každou ženu připadá 1,54 narozených dětí.
Asi 22,4 % obyvatel nemá švýcarské občanství.
Náboženství
Švýcarsko má od dob reformace dvě hlavní náboženství. Asi 41 – 43 % obyvatel je katolického vyznání a 35 – 40 % jsou protestanti.
Vlivem přistěhovalectví mají 4 % obyvatel jako své hlavní náboženství islám a další 2 % pravoslaví. Zbylí obyvatelé vyznávají buď jiné náboženství, nebo jsou ateisté.
Jazyk
Již od 19. století umožňuje švýcarská ústava používat jednotlivým skupinám obyvatel jejich rodný jazyk. Na území Švýcarska se hovoří čtyřmi jazyky a tyto jazyky jsou i úřední.
Němčina
Nejrozšířenějším jazykem Švýcarska je němčina, kterou hovoří 63,7 % obyvatel. Němčinou se hovoří v celém centrálním a východním Švýcarsku, je hlavním jazykem 19 kantonů a polokantonů a druhým úředním jazykem ve dvou dalších kantonech.
Psaná forma němčiny je spisovná, takzvaná Hochdeutsch, označované také jako psaná, tedy Schriftdeutsch. Švýcarská psaná němčina je totožná s němčinou používanou v Německu či Rakousku. Používá se nejen v psaném projevu (knihy, noviny, značky), ale také v médiích (televize, rádio). Z tohoto důvodu Švýcaři spisovné němčině bez problému rozumí a také ji pasivně ovládají.
Mluvená forma němčiny se nazývá Schweizerdeutsch nebo také Schwizerdütsch či Schwiizertüütsch a má od psané či v Německu a Rakousku používané mluvené němčiny zcela odlišnou gramatiku a slovní zásobu. Psaná forma Schizerdütsch se nepoužívá. Jde o pozůstatek alemánských dialektů a v dnešní době zahrnuje velké množství regionálních nářečí, přízvuků a odlišností výslovnosti, takže švýcarské němčině nerozumí ten, který ovládá pouze spisovnou němčinu (Hochdeutsch), ale často ani ten, který mluví jiným nářečím Schwizerdütsch.
Francouzština
Druhým nejrozšířenějším jazykem je francouzština, kterou používá jako hlavní jazyk 20,4 % obyvatel Švýcarska. Je hlavním jazykem v 6 kantonech (Fribourg, Genéve, Jura, Neuchâtel, Valais a Vaud) a druhým jazykem v kantonu Bern.
Také podoba švýcarské francouzštiny se odlišuje od standardní verze používané ve Francii. Odlišnosti jsou však nepatrné a je možné se bez problémů domluvit jakoukoli formou francouzštiny.
Italština
Třetím jazykem země je italština, kterou hovoří asi 6,7 % obyvatel. Je hlavním úředním jazykem kantonu Ticino a druhým úředním jazykem v Graubündenu.
Psaná a z části i mluvená forma je spisovná a obyvatelé tuto podobu italštiny ovládají, i když jí třeba nepoužívají. Převážně se však používá dialekt obvyklý pro sever Itálie, takzvaný lombardský. Část obyvatel hovoří různými nářečími označovanými hromadně jako ticinská.
Rétorománština
Specifikem Švýcarska je rétorománština, která se rétorománsky nazývá rumantsch. Má původ už v 10. století, ale dodnes neexistuje její spisovná podoba.
Mateřským jazykem je jen pro 0,5 %, tedy asi 35.000 obyvatel. Ti mají právo používat rétorománštinu jako jazyk úřední. Toto pravidlo se týká výhradně kantonu Graubünden, kde je rétorománština třetím úředním jazykem.
Další jazyky
S příchodem imigrantů a cizinců vyvstává nutnost komunikovat i jinými jazyky – nejčastěji samozřejmě anglicky, Ačkoli výuka angličtiny není ve Švýcarsku povinná, ovládá jí velké množství Švýcarů, především těch německy mluvících. Velmi rychle se stává důležitým jazykem, využívá se v obchodě a turismu.
Jazykový problém
Hlavním problémem Švýcarska je v současné době výuka jazyků. Německy mluvící Švýcaři se totiž ve škole zpravidla jako první cizí jazyk povinně učí francouzštinu a francouzsky mluvící Švýcaři pochopitelně němčinu – ovšem v její spisovné podobě. Francouzsky mluvící Švýcar pak sice ovládá spisovnou němčinu, ale v německy mluvících oblastech se s ní stejně nedomluví.
V současné době neexistuje jazyk, který by sjednocoval všechny obyvatele Švýcarska a dával jim možnost se vzájemně domluvit. Nicméně snahy o oficiální jazykové sjednocení se již objevují v podobě pokusů prosadit jako povinný první cizí jazyk angličtinu.
Obecné informace
- Název státu
- Obyvatelstvo a jazyk
- Základní informace